Srí Lanka – Janča a Petr

Ahoj! Doufáme, že se máte tak krásně, jako se máme my při pomyšlení na místo v dnešním rozhovoru. V minulém rozhovoru jste měli možnost se seznámit s Karin a Seržou, kteří jezdí po Americe křížem krážem. V dnešním rozhovoru se podíváme na tropické místo, které musí být snem každého z nás a tím je – Srí Lanka.

Dnes vám představíme úžasný pár – Petra a Janču. Rozhodli se, stejně jako my, opustit svou jistotu a s velkou odvahou se pustit do něčeho velkého. S myšlenkou na jejich projekt JsmeNaSrílance odpadnete. 

Petrovi je 29 let, vystudoval “nějaké nepodstatné školy” a teď zrovna leží na posteli na Srí Lance.

Janče je taky 29 let, začala studovat vysokou školu, ale ukončila ji předčasně. Baví ji jóga a stejně jako Petr teď leží na posteli na Srí Lance.

Vy už dva roky bydlíte na Srí lance. Proč zrovna Srí lanka?

Janča: “Srí Lanka byla jasná volba, hlavně kvůli teplu. Ze začátku jsme se chtěli oba naučit surfovat a taky jsou to nejbližší tropy z České republiky.”

Petr: “Ze začátku jsme chtěli jet na Srí Lanku jen na dovolenou. Chtěli jsme cestovat, blogovat a chtěl jsem Janču naučit na surfu. Ale než jsme sem dojeli, tak jsme se rozhodli, že Srí Lanka je to pravé ořechové. Když jsme sem totiž přiletěli poprvé, to místo nás okouzlilo. Všude zeleno a bylo nám tady moc příjemně. Líbilo se nám tady.”

Co vás přimělo udělat tak velký krok a odstěhovat se na ostrov?

Janča: “Začalo to vlastně tak, že jsme se poznali a hned jsme spolu odletěli na Bali. Protože to byl sen nás obou. Tam jsme byli měsíc, což byla dost dlouhá doba na to vypnout a věnovat se sám sobě. Hlavně jsme si tam uvědomili, že lidi na Bali žijí úplně jiný život, než my jsme zvyklí žít v Česku, nebo celkem v Evropě. A největším impulzem byla myšlenka na podnikání. Takže jsme vymýšleli, co bychom mohli dělat a tam přišla i myšlenka na ubytování.”

Petr: “Taky to bylo kvůli tomu, že jsme chtěli být víc spolu. Před tím jsme trávili hromadu času v práci a skoro vůbec jsme se nevídali. Když jsme se vrátili z Bali a já šel zpátky do práce, tak jsem věděl, že to nebude fungovat. Řekl jsem jim, že už zítra nepřijdu a doma jsem začal přemýšlet nad tím, co vlastně budu dělat.”

Janča: “Byl to pro nás tedy takový restart v tom, co v životě vlastně chceme.”

Na vašem instagramovém profilu JsmeNaSrílance jsme si všimli, že jste si nekoupili dům, ani byt. Vy jste si sami postavili vilu a vybudovali nový domov. Jak jste to všechno zvládli?

Petr: “No, to kdybychom sami věděli..”

Janča: “Naše první myšlenka byla do něčeho investovat. Chtěli jsme koupit pozemek a nejít do pronájmu.”

Petr: “Náš cíl byl poskytnout lidem české zázemí. Po oznámení našeho nápadu rodině, nám všichni říkali, že jsem se zbláznili a že tady všichni umřeme. Chtěli, abychom si nejdřív něco pronajali a vyzkoušeli si to, ale my dva jsme věděli, že by to nefungovalo. Věděli jsme, že musíme něco vytvořit sami, aby jsme na lidi přenesli tu českou atmosféru a aby se tady cítili jako doma.”

Janča: “Všechny baráky na Srí Lance jsou na jedno brdo a nejsou hezký. Jsou špinavý, museli bychom hodně peněz investovat do oprav a stejně by to vypadalo srílansky. Takže jsme chtěli být v téhle nabídce ubytování originální a povedlo se nám to.”

Jak dlouho vám vlastně trvalo vilu postavit?

Petr: “Přibližně 8 – 9 měsíců.”

Janča: “Já jsem ze začátku zůstávala v Čechách, abych ještě vydělala nějaké peníze a Petr odjel na Srí Lanku úplně sám, na první 3 měsíce, aby zahájil stavbu.”

Petr: “Nejdřív jsem našel architekta, který se nás snažil natáhnout a obrat. Pak přišla firma, která se nás taky snažila oškubat. První 2 měsíce zabralo jen papírování, vyměřování pozemku a pak se začalo stavět. Po měsíci už stály základy a já jsem odjel zpátky do Čech pro Janču, která dávala výpověď v práci. Za měsíc jsme tedy oba odjeli sem a od té doby je Srí Lanka naším domovem. Po 8 měsících jsme i přes velké problémy barák dostavěli.”

Přes velké problémy? Co se stalo? 

Janča: “Tak celkem jsme jsme v průběhu byli nešťastní a zoufalí, ale věděli jsme, že to musíme dotáhnout do konce. Bylo to dost těžký, hlavně kvůli tomu, co se nám dělo s tou firmou, o které mluvil Petr.”

Petr: “Problém jsme měli s majitelem té firmy. Vydíral nás a pak nám utekl s penězi. Takže o peníze, které jsme měli na veškeré vybavení a věci na zahradu, jsme přišli. Kvůli tomu to tady ještě nemáme vybavené tak, jak bychom si to představovali. Ale nakonec jsme rádi, protože už jenom uklidit celý barák je strašný. Ještě abych musel utírat nějaký poličky.”

To jste měli tedy pěkně zpestřený! Jak jste takový problém řešili?

Petr: “Museli jsme to řešit s právníky, vládními odhadci na cenu baráku a tak dál, to bylo psycho. Všechno jsme řešili v angličtině, ale některé papíry byly v jejich úředním jazyce a to pak ani nevíte, co podepisujete.”

Ještě že už je tohle všechno za vámi a vy se můžete soustředit na to hlavní – což nás přivádí k další otázce. Co vlastně na Srí Lance děláte? Čím se živíte?

Petr: “Všechno najdete na našich webových stránkách www.jsmenasrilance.cz”

Janča: “Poskytujeme ubytování a to je naše obživa. Petr začal dělat webové stránky a já se věnuji józe. Ještě nejsem lektorka, takže to zatím učit nemůžu, ale je to můj sen. Hlavní je to ubytování, ale vzhledem k tomu, kolik tu máme času, tak začnete přemýšlet nad dalšími a dalšími projekty. My jsme si ten sen splnili, dokázali jsme tady vybudovat české zázemí.”

Petr: “Teď zase přichází další sny, které bychom si rádi splnili, takže na nich makáme. I tím, že všude kolem nás je džungle a žádné rušivé elementy, tak mozek pracuje úplně jinak. A kdo ví, kde budeme za rok.”

Čím si vás Srí Lanka získala? Máte přímo nějaká oblíbená místa?

Petr: “Moje nejoblíbenější místo je tady, kde žijeme. Dělají to hodně i lidi. Jdeš se podívat na hezkou památku, ale zkazí ti to nějaký místní, který se snaží z tebe akorát tahat prachy. Celkově mám rád tu pohodu. Je hezky, nevíš ani kolik je hodin, celý den zpívají ptáci, dáš si banán..”

Janča: “Přesně, žádnej stres. Mě se nejvíc líbilo v horách, protože to je úplně jiná část Srí Lanky. Popojedeš pár kiláků a je tam 16 stupňů, nádherné scenérie čajových plantáží a i ty hory jsou božský. Byli jsme se podívat i na západě a tam se mi vůbec nelíbilo. Nejhezčí oblast Srí Lanky je na jihu a tam vlastně i my žijeme. ”

Petr: “Je tady toho hodně, ale my jsme se vlastně nic moc nikam nedostali. Protože odjedeme na dva dny do hor, vrátíme se a máme místo bazénu žabinec. Ty čajové plantáže jsou i kousek od nás a našim hostům se moc líbí. Mají tam vstup zdarma a ještě dostanou od místních čaj a dortík.”

Jaké máte plány v tomto roce i co se týče COVID – situace?

Janča: “Těšíme se do Čech za rodinou, kam máme letět za měsíc v červnu. Doufáme, že nám opět nezruší let.”

Petr: “Můj plán je nabrat 10 kilo na knedlíkách, hovězím a sto litrech piva.”

To je pravda 😂 knedlíky tam u vás asi těžko seženete. Co na Srí Lance jíte?

Petr: “Aktuálně konzervy 😃😃. Né, jíme hodně rýži, protože je tady fakt moc dobrá. Já už vlastně ani nevím, jak chutná rýže v Česku, ale tady mi chutná moc.”

Janča: “Místní tu jí po celý rok rice and curry. To je rýže s jakoukoli kombinací zeleniny a k tomu kousek ryby, nebo kuřete. Potom dělají Roti, to je placka, kterou jí buď samotnou, nebo do ní nacpou hodně chilly, brambory a zeleninu. Ale hodně nám chybí český jídlo. Úplně všechno! Knedlíky, omáčky, sýry..”

Petr: “To jídlo tady je super, ale jen na chvíli. Třeba když jedete na dovolenou, tak na dva týdny je to pecka. Ale po dvou letech už je pro nás těžký vymyslet něco nového. Zase vim, že až se přecpu v Čechách, tak se budu těšit sem, protože to jídlo tady je lehký. To se člověk nají a do hodiny je jako rybička.”

Janča: “Museli jsme si zvyknout na vaření z jiných surovin, protože tady je hromada zeleniny, kterou jsme neznali a kterou v Česku nemáme. Je tady hodně evropských restaurací, které vaří třeba tortilly, hamburgery..

Petr: “Joo.. tam jsme pořád..”

Janča: “A neni to tak drahý, jako v Česku. Najíš se za dobrý peníze.”

Petr: “My si vlastně pěstujeme i ovoce a zeleninu na zahradě. Roste tu avokádo, mango, limetky, banány, ananas, papája, maniok.. Maniok je zelenina, takový kořen, co po uvaření chutná jako brambora a dělají z něj i chipsy.”

Janča: “Rostou tu i kokosy, pro které si ale nevylezeme sami. Takže musí přijít pán, který se tím přímo živí, vyskáče na palmu jako opice a háže kokosy dolů. Jsou i různé druhy kokosů, z některých se dá pít voda, ale v některých je ta voda nic moc, ale zase je uvnitř hodně toho samotného kokosu.”

Petr: “A když máš žízeň a dáš si ten čerstvý kokos.. To je k nezaplacení.”

Jak často ten kokos roste?

Petr: “Pořád. Sklizeň máme každé 3 měsíce. Po těch 3 měsících vyroste ten hnědý kokos, který známe.”

Tak to už se moc těšíme, až sklizeň uvidíme na vlastní oči, jestli se nám poštěstí. Zapomněli jsme se totiž čtenářům zmínit, že i my budeme součástí vašich plánů.

Janča: “My se na vás už moc těšíme. Teď pojedeme do Česka, v srpnu zpátky na Srí Lanku a v září už tu budeme mít vás. A díky tomu, že vás tady budeme mít, si můžu v Česku udělat kurz na lektorku jógy. A potom už se asi budeme pomaličku přesouvat do Čech. Ze začátku jsme měli sen tady nějakou dobu žít. Ale dokud si člověk nevyzkouší, jaké to je, tak si na začátku nemůže přesně určit dobu, kterou tam zůstane.”

Petr: “Půl rok je ideální. Dva roky jsou moc. Když se vám tady bude ten půlrok líbit, tak sem můžete jezdit každých půlroku a můžeme se tady střídat. To by bylo pro nás nejvíc ideální asi. 😊”

To by bylo ideální i pro nás! Rozvíjet se a tvořit projekty. Mít od vás tuhle možnost je pro nás sen. Moc vám děkujeme a moc se na vás těšíme! 🤗

Janča s Petrem: “Tady vás chytne spousta nápadů a kde jinde si je užít, než na Srí Lance? Třeba vymyslíme něco spolu, kdo ví 😊 Taky se na vás těšíme! Mějte se krásně.

Děkujeme za váš čas! Budeme moc rádi za jakýkoli nápad na další článek, nebo návrh kdo by měl být naším dalším hostem v rozhovoru. Jestli vás Srí Lanka upoutala a chtěli byste kontaktovat Petra s Jančou, můžete na jejich webových stránkách JsmeNaSriLance, Instagramu, nebo na Facebooku. 

Vaše nápady a připomínky si rádi přečteme v komentářích, na našem Instagramu, nebo Facebooku. 

Děkujeme a těšíme se na vás zase za týden!

S láskou vaši Doubletraveller!