fbpx
Přátelé v anglii

Přátelé, pro které jsme si dojeli do Anglie

Ahoj! Už se nemůžu dočkat dnešního článku. Minulý článek jsem vzpomínala na místa, kde jsme byli a kde se nám líbilo. Dneska budu vzpomínat na lidi, které jsme v Anglii potkali. Většina z nich se stala našimi přáteli a jsme stále v kontaktu i přes to, že každý bydlíme na jiné straně republiky. Tak pojďte číst! Toto jsou naši přátelé, pro které jsme si dojeli až do Anglie.

Přátelé

Když jsme přijeli do Anglie, neměli jsme nejmenší tušení, že se kolem nás ukrývá dalších 5 českých párů. A možná jich bylo ještě víc. Odjížděli jsme s tím, že budeme rok na samotě a přátelé nám budou volat možná jen přes webku. V ten samý týden jsme ve škole potkali mladý pár, který vyzvedával malého angličánka z kroužku. Hned nám bylo jasné, že to nebudou jeho rodiče a tak jsme pozorně poslouchali, jestli budou mluvit česky. 

Mluvili.

Oslovili jsme je a potkali tak první český pár. Po pár týdnech jsme ale bohužel zjistili, že úplně nejsou náš cuppa (v překladu cup of tea, někdo není váš šálek kávy) a přátelé z nás rozhodně nebudou.

Sobečtí a arogantní, tedy hlavně slečna, která uměla jen rozkazovat a lakomost byla její nejlepší vlastnost. Přesvědčte se sami- tahle část konverzace je slečny a jednoho páru, který je v Anglii vystřídal. No a o jejím příteli nemluvím. Když jsme byli v jejich společnosti, často jsme ani nevěděli, že tam někde taky je. Než odjeli, zažili jsme slečnu v akci, kdy nás seřvala za svou lež. Někdy je to s lidmi těžké.

Jim ale tenhle článek věnovat nechci.

Ráda bych ale poukázala na to, že nikdy člověk nepotká jen ty dobré lidi. Vždycky se najde někdo, kdo vám nebude přát úspěch a kdo se bude dívat pouze sám na sebe. I když se silně vryli do našich pamětí, teď už jsou ty vzpomínky na ně spíš úsměvné.  

Aupair couple v anglii slavili vánoce

Páry, které ze začátku žily kolem nás, odjely a vystřídaly je jiné páry. S novou rundou jsme si rozuměli až až. Scházeli jsme se snad každý týden, popili jsme, grilovali, kecali a vzájemně řešili problémy. Dokonce i Vánoce jsme prožili spolu!

Podle toho jsem musela hodně vytřídit fotky. Kdybych sem dala 99% našich fotek, mysleli byste si, že jsme v Anglii nedělali nic jiného, než pili. Je úžasné, když znáte lidi, kteří pracují jako Au-pair couple jako vy a můžete pak své stereotypní práce porovnávat a vzájemně si pomoct. Taky není od věci si jednou týdně pořádně popovídat i s jiným Čechem, než s vaší drahou polovičkou.

Grilovačka auipar couple v Anglii

Postupně jsme se poznávali a utvrdili jsme se v jedné věci. Nebyli jsme jen lidi, co se potkali a po odjezdu už se nikdy neuvidí. Stali se z nás přátelé. Pomáhali jsme si, volali jsme si, psali si na skupině a musím říct, že nám to stále drží. I po takové době. Byly jsme opravdová parta a my si toho moc vážíme. Slavili jsme narozeniny, pořádali grilovačky, jezdili na výlety a užívali si. 

Teď bych vám je moc a moc ráda všechny představila.

Na této fotce jsou všechny páry, které jsou nám drahé. Janča s Romanem, Páťa s Lůcou, Barča s Alanem a Radečka s Pájou.

Přátelé v anglii

V levo sedí Janča s Romanem, kteří se před rokem v květnu vzali. V Anglii byli 3 roky a měli opravdu svatou trpělivost. Janča si dost zkusila s anglickým zdravotnictvím, ale vše dopadlo dobře. I když odjeli, jsme stále v kontaktu a celkem často si voláme. Za to vám, jestli to čtete, moc děkujeme!

Vedle Romana na gauči u dveří sedí Páťa s Luckou, se kterými jsme se vždycky nasmáli. František si měl s kym povídat o Applu a já zas s Lůcou konzultovat holčičí věci. Vystřídali dvě rodiny a nakonec nám stejně – ani ne po roce – odjeli.

Vedle Páti s Lůcou, ta krasavice s nohou nahoře.. to jsem já a tyčinku mi podávající František.

Vedle Františka se culí Barča s Alanem, který si ze zvláštního důvodu strká tyčinku do ucha. To je vlastně i tak nějak vystihuje. Dva pozitivní a úžasná stvoření, kteří bydleli 5 minut od nás a kteří byli pro každou volovinu. Absolvovali jsme společný výlet do Skotska, jezdili na večeře a čaje o páté. Vydrželi s námi nejdéle a Anglii opouštěli koncem listopadu. Jsou to ti praví přátelé, jak se patří.

Hrad ve Skotsku

A nakonec Pája s Radečkou. Dva smíšci, kteří si přestavěli celé bydlení po lakomé slečně a všechno dělali s úsměvem. I když to u rodiny neměli vždycky lehké, spolu všechno přešli a vrátili se do Česka se vztyčenou hlavou.

Mojí další kamarádku jsem doslova objevila ve škole.

Jezdila jsem tam dvakrát týdně celý rok a až po dvou měsících jsem zjistila, že naproti mě sedí slečna z Čech. S Míšou jsme se smáli celou dobu, co jsme byly spolu a já ještě hodinu potom. Škoda jen, že jsme o sobě nevěděly dřív, protože dva měsíce na přátelství je málo. I přes to jsme se viděly i v Čechách a doufám, že ještě uvidíme. 

Metro v Praze

Nakonec jsme poznali ještě dva další páry, Kubu s Romčou, kteří Anglii opouštěli po 5 letech a Ivet s Jirkou, kteří přijeli vystřídat Páťu s Luckou. Jak na to tak koukám, měli jsme v Anglii velkou komunitu se skvělými lidmi. Jak se nám mnohokrát osvědčilo – v nouzi poznáš přítele – a jsme rádi, že jsme si pro ně dojeli až do Anglie. Poznali jsme lidi s podobným životním cílem a myslím, že jsme si společnou Anglii užili naplno. Co myslíte?

Děkujeme za váš čas! Jestli máte nějaké podobné příběhy, zajímavé vzpomínky, nebo něco, co byste s námi chtěli sdílet, můžete nám napsat na Instagramu, Facebooku, nebo zanechat komentář.

Těšíme se na vás zase za týden!

S láskou vaši Doubletraveller


Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..