fbpx
Nezralý plod kokosu

Mezinárodní den kokosů!

Krásný den, přátelé a kamarádi. Vítejte na našem blogu, vy z vás, kteří nás ještě neznáte, si něco málo o nás můžete přečíst na stránce My dva. V minulém článku, nazvaném Život pod palmou, jsme vám ve zkratce nastínili rozloučení, let a naše první pocity. Dnes si něco řekneme o jednom mezinárodním dni.

Děti, maminky, tátové, ale i psi, kočky, nebo den bez podprsenky. Ti všichni mají svůj mezinárodní den. Nevíme, kde přesně ten trend vznikl, ale svůj den slaví dokonce i toaleta a to 19.11. 😀 Proč by tedy nemohl být i Mezinárodní den kokosů, který připadá ke dni 2.9.?

Mezinárodní den kokosů

Jak se takový mezinárodní den kokosů slaví?

V Evropě je hodně málo lidí, kteří o tomto dni vědí a ještě méně těch, kteří Mezinárodní den kokosů slaví. Není se čemu divit, kokosy u nás nejsou k mání na každém druhém rohu.

Jak takový kokosový den vlastně vypadá? Jí se více kokosů nebo se pije více kokosové vody? Uctívá se po večerech u ohně kokosové božstvo? 😀 To nevíme. Tradice se mění, ale historie zůstává. Dříve se Mezinárodní den kokosů slavil především v Bombaji. Tou dobou zde probíhal festival, kterého se účastnilo velké množství lidí. Shromažďovali se na pláži ověšení květinami a kokosovými ořechy. Večer po oslavách všichni hodili kokosy spolu s květinami do moře. Tento čin se přeměnil v tradici, kdy lidé oslavovali konec monzunů a zahajovali začátek klidných moří a bezpečných plaveb.

My jsme na Srí Lance poznali 3 druhy kokosů. King coconut, Young coconut a Yellow coconut.

O kokosech jsme se naučili hodně věcí, mimo jiné i to, jak těžké je kokos sundat z palmy. Párkrát jsme byli při jejich sklizni a pokud člověk s sebou nemá 10 – 20ti metrový žebřík, je prakticky nemožné kokos dostat.
Se všemi informacemi jsme se pak zákeřně smáli u televizní show Surviver, kde si hráči mysleli, že kokos sundají kusem větve. Když pak jeden z nich hodil po kokosu druhý kokos, vzpomněli jsme si na varování místních, že ročně zemře pádem kokosu na hlavu cca 150 lidí. V kontrastu s útokem žraloka, který ročně napadne méně než 5 lidí, je kokos nelítostný zabiják.

Existuje ale jeden způsob, jak si po ránu vychutnat čerstvý kokos přímo z palmy. A že jsme se jich nabaštili.

Mezinárodní den kokosů, Ořech kokosu
Ořech kokosu

K nám na zahradu chodil sklízet kokosy Agit. Někteří z vás znají Agita z našeho Instagramu a Facebooku. Vy ostatní nezoufejte, Agita a jeho rodinu vám velmi brzo představíme. Agit s sebou na kole vozil kromě červené rostliny na bolest zubů a žvýkacího tabáku také kousek pevné látky, kterou na koncích svázal k sobě a dal si jí na nárty.
Pravá, levá ruka na kmen palmy, nohy po stranách palmy s látkou na nártech a sune se směrem ke koruně palmy jako malý červík.

Nejprve jsme se smáli. Nikdy jsme nic podobného neviděli a pokládali jsme tuto práci za nesmírně zábavnou. Pravdou ale je, že jen málo kdo se v palmách tak dobře vyzná, aby se ujistil, že když na palmu poleze, nespadne. Palmy se většinou čistí jednou za 2-3 měsíce. Na jedné palmě vyroste za rok 5-150 kokosových ořechů a každý kokos prochází 3 fázemi.

Malý plod kokosu

V první fázi (květ – 2 měsíce plodu) je kokos nejedlý a nepitelný, protože se pořád tvaruje, roste a je prázdný.

V druhé fázi, když je kokosu něco přes dva a půl měsíce se část z nich sklidí a nabízí se k pití. Když kokos otevřete, najdete vynikající sladkou vodu, kterou pijí muži po práci, aby tělu dodali energii. Na vnitřní straně ořechu se vytvoří cosi, co připomíná želé a právě na tom si pochutnáte.

Ve třetí fázi (3 – 5 měsíců) je kokos starší, sklízí se pro kulinářské účely. Voda uvnitř už není tak dobrá, je spíše bez chuti nebo mírně nahořklá. Když pak kokos otevřete, uvidíte přesně ten kokos, který dobře znáte z obrázků, marketů a jiných obchodů. Uvnitř se voda nabalí na ořech a z želé vznikne tvrdá bílá dužina, která se dále zpracovává.

Srí Lanka nám nabídla to nejčerstvější ovoce přímo ze stromu. Nekupovali jsme si žádná jablka dovezená z Evropy za 150,- Kč, ale denně si pochutnávali na tropických chutích ‚solených oceánem‘. Kokos, papáju a limetku jsme si mohli vychutnávat přímo ze zahrady. Na trhu seženete kokos za různé ceny. Pokud vypadáte jako turista, co se na Srí Lance (nebo kdekoli jinde v Asii) objevil první den, dají vám kokos za 150 rupií a vy budete šťastní, že stojí tak málo. Když se ale naučíte místní pozdrav a pak dokonce jejich jazykem i poprosíte, získáte kokos za 50 rupií.

Mezinárodní den kokosů

má pro nás větší význam, než pro kohokoli jiného. Pojí se s Agitem, na kterého vzpomínáme jako na „coconut guye„. Za tímto dnem se schovává v našich srdcích jeden velký příběh, který tam bude ještě hezkou řádku let. O našem kamarádovi Kokosovém Agitovi budeme vyprávět naším dětem a pak i našim vnoučatům a budeme jim připomínat, jak důležité je si navzájem pomáhat. Být tady jeden pro druhého a hlavně vážit si toho, co máme. Protože na světě žije spoustu lidí bez vody a bez domova ale s velkým a srdečným úsměvem na tváři.

Moc děkujeme, že jste si udělali čas a přečetli si pár našich dalších myšlenek. Budete letos slavit Mezinárodní den kokosů i vy? Jestli ano, napište nám jak 🙂

Nezapomeňte nás sledovat na Instagramu a na Facebooku.

Zatím se mějte krásně a doufáme, že jste si užili léto. S 🧡 vaši DoubleTraveller, Eliška a František.

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..