
Blond On The Road – Veronika Wiedermannová
Ahoj! Hlásíme se zpět na místě činu po dvouměsíční pauze plné přemýšlení a tápání nad vším možným. Doufáme, že jste se měli skvěle a užili si léto o dost více, než my. Než se ale vrhneme na rozhovor s Blond On The Road… Co že jsme dělali celé léto?
Kromě pár výletů, na které jsme si museli hledat čas, jsme vlastně léto strávili v práci. My víme, není to nic moc, ještě když si na začátku roku naplánujete léto v Americe. Ale zase můžeme říct, že jsme si něco vydělali, našetřili a teď jen čekáme, co bude dál. Srí Lanka stále nemá zprávy o plánovaném znovuotevření hranic, což nám dělá ze života peklo. Navíc tam teď u břehu hoří ropný tanker, který situaci vůbec nepomáhá.
Co máme teď v plánu? Čekat. Cokoli jsme si totiž naplánovali, nic z toho nevyšlo. Takže jsme zaujali obranný postoj a ve vnitru duše věříme, že příští článek budeme psát z pláže! Teď už ale dost o nás a pojďme se vrhnout na Blond On The Road a dnešní dávku cestovatelského štěstí.

Už dlouho sledujeme vystajlovaný instragramový profil Veroniky alias Blond On The Road, kterou jsme oslovili a která s velkou radostí s rozhovorem souhlasila. Dnes sice nebudeme na Sibiři kličkovat mezi medvědy, ale procestujeme pár krásných míst s někým, kdo musí každý den fungovat a chodit do práce. I přes to má čas na výlety na Martinik a Zanzibar a to – za cenu cesty do Chorvatska. Pojďme na to!
Blond on the road – alias Veronika je vystudovaná sociální pracovnice, která žije a pracuje v Praze ve státní správě. Do toho učí v Olomouci na Vyšší Odborné škole sociální politiku a ještě má čas na svou druhou polovičku, psaní článků a hlavně na cesty.
Kdy a kam směřovala tvoje první cesta?
Veronika: Úplně poprvé jsem letěla s rodiči do Bulharska, to mi bylo 7 let a bylo to klasicky přes cestovku. Ale cesta, na kterou jsem se vydala poprvé sama, byla do Norska. Byla jsem čerstvě po rozchodu a nevěděla jsem co se životem 😄. Nechtěla jsem brečet doma do polštáře a tak jsem se ozvala jedné mojí kamarádce, která tou dobou žila a pracovala v Norsku. Ona mi napsala ať sednu na letadlo a přijedu za ní, že Norsko musím vidět.. tak jsem koupila letenky za hroznou pálku a letěla do Norska. Byla jsem amatér, nevěděla jsem v té době kde mám hledat levné letenky, nebo spíš jsem se o to ani nezajímala. Ale i přes to, na kolik mě ta cesta vyšla, to byl velký zážitek a hlavně impulz, že můžu něco takového zažívat pořád.

Cestovat bez cestovky je větší adrenalin, viď?
Veronika: Jo, přesně tak! Člověk zjistí, že jde cestovat bez cestovek a že je to vlastně i o dost levnější. A je to hlavně větší zážitek, než když tě cestovka vyzvedne na letišti a doveze do resortu, odkud se nehneš týden. Je krásné vidět ty věci okolo a zažít si je sama. Takže jsem se rozhodla cestovat na vlastní pěst.

Četli jsme na tvém blogu BlondOnTheRoad, ke kterému se ještě vrátíme, že jsi procestovala 25 států na 4 světadílech a to všechno jen o víkendech, nebo o dovolený. Hromada lidí jezdí na dovolené jednou za rok, tak jak se dá tohle zvládnout a hlavně uplatit?
Veronika: No, myslím si že už znám ty triky, kde můžu ušetřit a hlavně nejezdím přes cestovky. Letenky i ubytování si hledám sama, a to všechno se můžete dočíst i na mém blogu Blond On The Road, takže si to nenechávám pro sebe. Chodím do práce a vydělávám stejně, jako ostatní lidi, takže v tom není nic víc. Třeba že bych měla bohaté rodiče, sponzory, nebo že bych vyhrála Euro jackpot 😄.
Můžeš nám dát příklad přímo u nějaké cesty?
Veronika: Vyrazily jsme s kamarádkami na Zanzibar, protože jsme koupily letenky v chybném tarifu asi za 6 tisíc. Zajistily jsme si ubytování přes Booking v hotelech a ta dovolená na déle než 2 týdny nás vyšla na 20 – 25 tisíc. Když jsem se pak dívala na nabídku cestovních kanceláří pro hotely, ve kterých jsme bydlely, vycházely 3x dráž a to třeba jen na jeden týden. Takže náš 2 týdenní výlet by přes cestovku vyšel třeba na 100 tisíc. Což už je velký rozdíl.
Co pořád sleduju, jsou letenky. Nikdy nekupuji letenky za plnou cenu a také sleduji portály, jako jsou honzovyletenky.cz , nebo zaleťsi.cz kde zjišťuji, jak se ceny letenek do určité destinace pohybovaly před rokem a kdy můžu očekávat nějakou akci. Chce to chvilku hledání, ale určitě se to vyplatí.

Jaká destinace tě z těch 25 okouzlila nejvíc?
Veronika: Moje nejoblíbenější místo je Skotsko. Píšu to i u mě na blogu, Skotsko je země, která mě absolutně okouzlila a letos se tam s přítelem chystáme už po třetí. Tam je pořád co objevovat! A vůbec by mi nevadilo se tam třeba na stáří usadit. Koupíme si tam domeček, ovce a krávy a odstěhujeme se tam 😃. Né, to je ještě vzdálená budoucnost, spíš o tom žertujeme, ale to místo si mě získalo hned od první návštěvy.
Přítel ve Skotsku chvilku studoval a když jsme se seznámili, pořád o Skotsku mluvil. Já jsem si říkala, že by mě Skotsko asi ani nelákalo, že jsem spíš městský typ. On se ale nenechal odbít a opravdu mě tam vzal. Ve chvíli, kdy jsem to tam viděla poprvé jsem věděla, že nejsem městský typ. Že můžu bydlet mezi ovečkama a užívat si tam tu krásnou přírodu.

Promítá se Skotsko i ve tvých plánech do budoucna? Kam dál by ses chtěla podívat?
Veronika: Určitě ano, do Skotska se budu vracet snad každý rok. Další destinací je Amerika. Tam bychom vlastně byli teď, za normálního chodu. Bohužel nejsme, moc mě to mrzí, protože Amerika je jeden z mých snů. Koronavir nás o to připravil a z letenek máme vouchery, takže doufáme, že se tam podíváme příští rok. Letos jsme se teda rozhodli, že bychom vyrazili do Irska na road trip a pak do Budapešti do lázní. Také mám v plánu jeden solo trip a to do Albanie, ale to ještě nemám úplně promyšlené.
To zní moc hezky! Nemáš strach jet sama do Albánie? Jsi přeci jenom hezká ženská, blondýnka..
Veronika: Nemám. Spíš bych chtěla zase vystoupit ze své komfortní zóny a nemít tam nikoho vedle sebe. Dokázat si trochu, že se o sebe člověk dokáže postarat. Hlavně Albánii jsem si nevybrala náhodou. Hodně jsem o ní četla a lidi v Albánii jsou zlatí. Taky jsem v kontaktu s jednou slečnou, která Albánii zažila a hodně o ní píše.
Čeho se bojím víc, že se třeba stane něco na autě, které si budu půjčovat a já nebudu schopná to vyřešit. Přeci jen jsem holka a tohle jsou technické věci. 😇 Zase na druhou stranu mě to bude nutit komunikovat s lidmi. Když cestuješ ve dvojici, tak tu potřebu tolik nemáš. Jsou to velké výzvy a já se těším na to, jak to všechno zvládnu.
To zní úplně skvěle a budeme ti moc držet palce! Taky tě rovnou zveme na další rozhovor o Albánii 😀
Veronika: Dobře, to je super a domluveno!

Ještě bychom se rádi vrátili na skok k tvému webu Blond On The Road, který je velmi inspirující a kde rozdáváš rady a typy. Jaký článek chystáš a na co se máme těšit?
Veronika: Přes léto mám pauzu, abych načerpala nové nápady, ale v září se můžete těšit na článek o dýňové farmě, která je tady v Čechách. Tam jsme byli už minulý rok a bylo to tam úplně super a krásné a hlavně se to na podzim hodí. Bude to takový tématický článek pro období Halloween.
A ještě máme poslední otázku – Jakým heslem se v životě řídíš?
Veronika: Nikdy neříkej nikdy. Tím se řídím proto, že se mi to už několikrát osvědčilo, takže nikdy neříkám nikdy a jsem všemu plně otevřená. Taky si kolikrát naplánuji plno věcí a život si řekne – tyjo, máš to nějak hezky naplánované, to teda ne, pojďme ti v tom udělat trochu srandu! – Takže moc neplánovat a nechat věci plynout.

Moc děkujeme za tvůj čas a energii. Doufáme, že se ti splní vše, co si plánuješ a že se naše cesty ještě někdy střetnou! ☺️
Vám děkujeme za váš čas a rovnou vás pozveme na další super rozhovor s nadějným vimperským produkčním a festivalovým nadšencem! Kde všude spal Šimon Blaschko se dozvíte už příští měsíc! Máte se rozhodně na co těšit 😎
Jestli máte dotazy, nebo nápady na další učinkující, neváhejte nám napsat do komentářů, na náš Instagramový profil, nebo Facebookovou stránku. Děkujeme a mějte se fajnově!
S láskou vaši Double Traveller!❤️

